|
Příteli
o jednom takovém "standby"-přátelství
Někdy a většinou za tiché, klidné noci
zachytím myšlenky, co dávají mi pocit,
že čas se nepohnul a ty tu stále jsi.
Jiní jen proběhli jak zatoulaní psi.
Už dávno sklidila jsem poloprázdné misky,
už jsem si zpod kůže vyndala všechny třísky
z polínek emocí, co shořela jak papír,
tu hrstku popela však potřebuji zapít.
Vím, že zas uvaříš dva velké hrnky čaje a pak v nich naleznem všechny své jinotaje,
však máš svou královnu a já mám svého krále
a to nás spojuje i dělí neustále.
Léta Páně 2025, dne 20.9. věnováno autorem
j@newe
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
